Tězce se píše o tichu když vám před domem každý den včetně víkendů opravují silnici. Po té "staré" projíždělo (dle loňské statistiky) 20 000 aut denně. To jen na úvod aby bylo jasno v jakém prostředí žiji.
Po tomto úvodu je celkem pochopitelné, že ticho preferuji. Ne však ticho absolutní, které lze vytvořit pouze uměle. To na mě má zhoubný vliv. Ale například takzvané ticho když napadne sníh, který jakoby vše utlumil nebo ticho v lese kde k vám doléhají pouze přirozené zvuky v adekvátní síle. Podobné ticho lze zaznamenat i na hřbitovech, ale i v parcích psychiatrických léčeben. Nebo pod vodou.
Za nejkrásnější ticho však považuji ticho na venkově. Ticho po ránu kdy stojíte bosíma nohama v rose s šálkem kávy v ruce a teprve začínají kokrhat kohouti. To je pro mě okamžik osobní nirvány... Važme si proto těchto oáz ticha, že ještě jsou a můžeme je čas od času navštívit. Když jsem nedávno někde četl, že v nějaké automobilce sjede z výrobního pásu každých 18 sekund nové auto, měl jsem rozporuplné pocity.
http://forever-cruzy.blog.cz/
sotěž u mě o nejkrásnější blog ;))